Kontaktujte nás:
Pro zobrazení všech kontaktů prosím klikněte
Francie (La France, oficiální název Francouzská republika/ République française) je demokratický stát, jehož většina území (Metropolitní Francie) se nachází v západní Evropě.
Součástí Francouzské republiky jsou také zámořské departementy a zámořská území v Karibiku, Severní a Jižní Americe, v Indickém oceánu a Oceánii. Metropolitní Francie sousedí s Belgií, Lucemburskem, Německem, Švýcarskem, Itálií, Španělskem, Andorrou a Monakem.
Francie je členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO) a je jedním ze zakládajících členů Evropské unie (EU) a Organizace spojených národů. Je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta, jednou z osmi uznaných nukleárních mocností a členem sdružení sedmi nejvyspělejších států světa a Ruska - G8.
Francie je dále členem SPC (Sekretariát Pacifické komunity, Secretariat of the Pacific Community) a COI (Komise Indického oceánu, Indian Ocean Commission) a vedoucím členem Mezinárodní Organizace Frankofonie (La Francophonie, International Organisation of Francophonie), která sdružuje 51 francouzsky mluvících států. Ve Francii sídlí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a UNESCO, Mezinárodní úřad pro váhy a míry (soustava jednotek SI) a Interpol.
Spolu se Spojeným královstvím je Francie jedinou doposud existující koloniální velmocí. Základní principy, které musí Francouzská republika respektovat, vychází z Deklarace práv člověka a občana z r. 1789. Francouzská ekonomika je 5. největší ekonomikou na světě a také druhou nejvíce produktivní v rámci OECD.
Francie hrála po celá staletí velmi důležitou roli jako kulturní a umělecké centrum Evropy. Mnoho architektonických stylů západní civilizace a většina uměleckých stylů novověku vzniklo v pařížské umělecké komunitě.
Pevninská část Francie zaujímá plochu necelých 550 000 km². Na severu a západě je krajina rovinatá s mírným vlněním, na zbytku území převážně pahorkatá a hornatá. Ve francouzských Alpách se nachází nejvyšší hora západní Evropy - Mont Blanc (4810 m n.m.). Další horské celky představují Pyreneje, Centrální masív, Jura, Vogézy, Armorský masív a Ardenny. Největšími francouzskými řekami jsou Loire, Rhône, Garonne, Seina a část toku Rýnu.
Kromě hlavního města Paříže (aglomerace přes 12 milionů obyv.) jsou největšími městy Marseille, Lyon, Toulouse, Nice, Nantes, Strasbourg, Montpellier, Bordeaux a Lille. Francie se skládá z 27 regionů, dále dělených do 101 departementů (číslovány podle pořadí v abecedě), 342 arrondisementů, 4 035 kantonů, a 36 682 obcí. Kromě 27 regionů a 101 departmentů se Francie skládá z dalších zahraničních teritorií, departementních kolektivit a zahraničních kolektivit.
Zahraniční teritoria nejsou považována za část Republiky Francie a nepočítají se rozlohou do teritoria republiky nebo EU. Teritoria v Pacifiku nadále používají frank jako svou měnu, polynéský frank má však kurs vázaný na euro.
Francie kontroluje množství ostrovů v Indickém a Tichém oceánu, které nemají stálé osídlení: (Bassas da India, Clippertonův ostrov, ostrov Europa, Glorieuses, ostrovy Juan de Nova a Tromelin).
Hranice současné Francie zhruba souhlasí s těmi z dob starověké Galie obývané keltským kmenem Galů (v 1. století př. n. l. porobena Římany). Existence Francie jako samostatného státu se tradičně datuje od rozděleni Franské říše roku 843, z Východní Franské Říše se stala Svatá říše římská (dnešní Německo), západní část dala vzniknout dnešní Francii.
Monarchie dosáhla své největší moci za vlády Ludvíka XIV. (17./ 18. století), v té době měla Francie velký vliv na evropskou politiku, ekonomii a kulturu. Úpadek říše byl jednou z příčin Francouzské revoluce (1789), která vedla k nahrazení absolutistické monarchie konstituční a následně republikou, již v roce 1799 ovládl Napoleon Bonaparte (konzulát) a státním převratem v roce 1804 založil první francouzské císařství a na krátkou dobu ovládl většinu Evropy. Definitivně poražen byl v bitvě u Waterloo (1815).
Přestože Francie vyšla vítězně z obou světových válek, během 20. století postupně ztrácela bývalé velmocenské postavení. V současné době Francie s Německem usiluje o politickou a ekonomickou integraci Evropy.
Ačkoliv Francii většinou vnímáme jako národní stát, Francouzi se vyznačují různorodým národnostním původem, který je výsledkem mnoha vlivů a množství přistěhovaleckých vln. Nejvýznamnější stopy v dějinách Francie zanechaly Galové, Římané a Frankové. Z hlediska civilizačního byl nejzásadnější vliv galorománské kultury, což se odráží i na dnešní podobě francouzštiny, kterou řadíme mezi románské jazyky.
Přístup k imigrantům byl na území Francie téměř výhradně asimilační, výskyt mnoha oblastních jazyků, které většinou nemají s latinským původem příliš společného (bretonština, baskičtina, korsičtina, vlámština nebo alsaské nářečí němčiny), však velmi názorně dokládá, že utváření francouzského národa bylo mnohem složitější a nejednoznačnější. Je odhadováno, že 40% francouzské populace má předka, který pochází z nějaké migrační vlny, což dělá z Francie etnicky nejrůznorodější zemi v Evropě.
Francie je tradičně dominantní římskokatolická země se znatelným protiklerikálním vlivem. Svoboda náboženství je dána ústavou.
Francie hrála po celá staletí velmi důležitou roli nejen v evropském, ale i světovém měřítku. Svým návštěvníkům tak v současnosti může nabídnout nejen velice kvalitní služby a potěšení z vyhlášené gastronomie, ale také nekonečné množství kulturních a historických památek a podmanivou krajinu.
Kouzlu Francie zcela jistě propadnete i Vy!